Proč byznys mohou položit půjčky, které ho naopak mají nakopnout?

Daří se ti, je tam fire, klienti přibývají… Vypadá to na zářnou budoucnost! Půjčíš si cash, ať to rozpálíš ještě víc. Ale pak se začnou objevovat problémy s cash flow. Nestalo se náhodou, že růst tvého byznysu cash flow prostě nestíhalo? „Ale to přece není možné, když se tak dařilo!” říkáš si. Pojďme se podívat na to, co se mohlo stát.

V tomto článku se dozvíš:

• Proč jsou půjčky i ve slibně rozjetém byznysu rizikem
• Co je to Break-Even Point
• Jak ti pomůže analýza ROI
• A ještě jeden pojem: Debt-to-Equity Ratio

Půjčuješ si, protože poptávka jede?

Pozor, právě stojíš na velmi kritickém bodě – půjčky je třeba vnímat jako náklad, ne pouze jako palivo růstu.

Ve fázi růstu je totiž velmi snadné podlehnout iluzi, že každá půjčka půjde v pohodě splatit. Vidíš totiž grafy, jejichž křivky se krásně kroutí vzhůru. A věříš (si), že tento trend prostě bude pokračovat. Jinými slovy máš tak trochu narůžovělé brýle.

Jenže půjčka NENÍ zdroj příjmů – ale náklad, který MUSÍŠ splatit. A to ať se tvému byznysu daří, nebo ne. 🤷🏼‍♂️ Půjčené peníze vracíš s úroky – ty jsou fixním nákladem, který tvůj zisk snižuje.

Protože jasně – dejme tomu, že si půjčíš milion korun. Ale úrok je 10 % – takže vracíš milion sto tisíc korun.

• ten milion, který jsi získal/a, splatíš – de facto jsi na nule (dostanu ➡️ splatím ➡️ done),
• ale těch 100 tisíc Kč je náklad, který musíš uhradit,
• měsíční splátky = náklad, se kterým v cash flow musíš počítat.

Říkáš si: „Ale já si půjčil, abych vydělal! Takže to splatím a budu v plusu!” Však jasné! 😎 Jen je důležité vědět, kdy půjčka začne vydělávat – rozuměj, kdy se půjčené peníze v tvém byznysu projeví zvýšením tržeb. Prostě kdy se to zlomí. Welcome to the Break-Even Point!

Kdy křupe Break-Even Point?

Už víš, že s každou další půjčkou se zvyšuje nutný objem tržeb = musíš stále více vydělat, abys půjčky pokryl/a. 🤔 A to včetně úroků. A zároveň být v zisku. Tedy investice se překlopí do ziskových čísel.

Break-Even Point je okamžik, kdy půjčka (investice) dosáhne zvratu – a začne vydělávat. Jinými slovy teprve po překročení BEP začíná investice generovat skutečný zisk. Čím delší je doba, než BEP dosáhneš, tím je půjčka rizikovější – je delší časové okno, kdy se může něco stát (💩) – a půjčku prostě nesplatíš. A když BEP v naplánované době nedosáhneš, je to varovný signál, že něco je špatně.

🧠 Zapamatuj si: BEP není jen číslo. Je to důležitý nástroj pro finanční řízení, který ti pomůže rozhodovat se informovaně a řídit rizika. Znít to může například: „Půjčím si půl mega, BEP mám v plánu za 4 měsíce, nakonec očekávám, že díky téhle půjčce zvýším tržby o 30 %.”

Zásadní otázka: Jak je na tom analýza ROI?

ROI = Return of Investment. Analýza poměru investic (půjček) vůči růstu výnosu. Když je ROI například 50 %, tak z například půjčeného milionu vyděláš půl mega. OFC ale případné úroky…

Co obsahuje analýza ROI?

• Jak dlouho bude trvat, než investice začne generovat dostatečné příjmy na splácení půjčky a úroků? Tedy jaký je časový horizont návratnosti. 🗓️ Zjistíš tím mimo jiné, jak dlouho bude splácení půjčky ztěžovat tvé cash flow.
• Jak ovlivní návratnost investice případný pokles poptávky, zvýšení konkurence nebo jiné faktory? Co když dodavatel zdraží?

💡 Jinými slovy si připravíš různé scénáře. A když vidíš, že to vychází horko těžko i v tom optimistickém, tak se buď poohlédni po jiném způsobu financování, nebo tuto půjčku odpískej (půjč si méně). A to platí dvojnásob, pokud je tvůj obor obzvláště proměnlivý a dynamický.

A ještě Debt-to-Equity Ratio

To je poměr dluhu k vlastnímu kapitálu. Říká ti, jak velká část financování pochází z cizích zdrojů (dluhu) v porovnání s vlastním kapitálem vloženým majitelem.

Na zjednodušeném příkladu si to vysvětlíme takto. Rozjíždíš stánek s limonádou.

• vlastní kapitál = tvé peníze, které jsi do byznysu vrazil/a,
• dluh = půjčíš si od babičky peníze na nový mixér.

➡️ Poměr dluhu k vlastnímu kapitálu ti říká: „Hele, kolik z toho mýho limonádovýho byznysu jsem zaplatil ze svého? A kolik jsem si musel půjčit?”

1️⃣ Když máš nízký poměr, znamená to: „Super, mám to z velký části zaplacený ze svýho! A když se něco pokazí, tak s tím nepadnu na hubu, protože nejsem tolik zadluženej.”

2️⃣ Když máš vysoký poměr, znamená to: „Hmmm, docela dost jsem si půjčil, abych ten stánek rozjel. Budu muset hodně máknout, abych ty peníze babče vrátil… A jestli se mi nebude dařit, můžu mít problémy. Z čeho to všechno splatím, když byznys nebude vydělávat?”

Žádoucí je OFC nízká hodnota Debt-to-Equity Ratio. Protože to znamená, že nejsi tolik závislý/á na půjčkách. Zároveň to znamená větší stabilitu.

Jak se Debt-to-Equity Ratio počítá?

👉🏼 Dluh děleno vlastní kapitál. Například pokud máš dluh 500 000 Kč a vlastní kapitál 1 000 000 Kč, poměr je 0,5.

A jaká hodnota je dobrá?

👉🏼 Obecně platí, že pod 1 je dobré, pod 0,5 skvělé. Záleží ale na oboru podnikání. Čím vyšší je, tím jsi na vyšším riziku – protože tím více dlužíš (v podnikání nejsou tvé peníze) a tím více hrozí, že tě případná nepříjemná událost (z nedávné historie například pandemie covidu) prostě položí. Připomínáme – vždycky záleží na typu byznysu, strategii, …

📦 Shrnutí

I když se ti daří a poptávka roste, půjčky musíš vnímat jako náklad, ne jen jako palivo pro další expanzi. Je snadné podlehnout dojmu, že půjčka se splatí sama, když se tvému byznysu daří. Ale když to nemáš pořádně propočítané, střílíš se zavázanýma očima.

• Sleduj Break-Even Point – okamžik, kdy se ti půjčka začne reálně vyplácet.
• Spočítej si ROI – kolik ti půjčka reálně vydělá a za jak dlouho.
• Hlídej si Debt-to-Equity Ratio – čím nižší, tím menší závislost na cizích penězích.

Každá půjčka musí být součástí plánování cash flow – tedy s realisticky spočítanou návratností a připravenými i pesimistickými scénáři.