Přehled poplatků u penzijního spoření

Tento článek vznikl ve spolupráci s Conseq ZaVodou.
Stát ti na penzijko přispívá, ale nic není zadarmo – u penzijka tě čekají poplatky. Jaké to jsou a kolik reálně zaplatíš? Tady máš jejich přehled včetně vysvětlení, jak se počítají.
V tomto článku se dozvíš:
- Proč jsou u penzijka poplatky.
- Jaké jsou ty poplatky a jak se počítají.
Penzijko alias doplňkové penzijní spoření je finanční produkt – třetí (a dobrovolný) pilíř důchodového systému. Je na tobě, jestli a případně kolik peněz tam budeš přispívat. Připravuješ se tím na své stáří po finanční stránce. Zjednodušeně řečeno se tvé dobrovolné přispívání do tohoto třetího pilíře projeví na výši tvého důchodu.
V tomto článku se zaměříme pouze na poplatky u penzijka. Jak funguje, vysvětlujeme v článku Jak funguje penzijko.
Proč jsou u penzijka poplatky?
Penzijko si sjednáváš u penzijní společnosti, tedy u poskytovatele penzijka – tím je nejčastěji banka. Poskytovatel penzijka podniká, jinými slovy chce mít z poskytovaných služeb výnos – to pro tebe znamená platit poplatky za penzijko.
V průběhu života odkládáš část svých příjmů (kolik chceš, nejméně však 100 Kč na jednom vkladu) na svůj účet, který máš vedený u penzijní společnosti. Mimochodem, aktivní smlouvu můžeš mít pouze s jednou penzijní společností. Ta tvé vložené prostředky investuje – o to se ty nijak nestaráš, celý proces řeší poskytovatel.
Za to, že poskytovatel „manažuje" tvé penzijko, si bere poplatky. Tyhle poplatky platíš ty; už jsou zahrnuty ve výkonnosti fondu (tedy nic nikam neposíláš, o nic se nestaráš).
🧑🏼🦱👉🏼👴🏼 A co bude, až se staneš důchodcem a místo výplaty ti začne stát posílat starobní důchod? Rozdíl mezi výplatou a důchodem bude citelný. Ale ty jsi využíval penzijko! Peníze, které jsi do něj vkládal a které ti poskytovatel zhodnocoval, ti k důchodu nějaké ty peníze přidají. Jinými slovy důchod budeš mít vyšší.
Jaké jsou u penzijka poplatky?
Než začneme poplatky popisovat, připomeňme si pár věcí:
- doplňkové penzijní spoření (DPS) je finanční produkt definovaný zákonem,
- zákon o DPS stanovuje maximální hranici poplatků, takže penzijní společnosti ti nemůžou napálit vyšší poplatek, než jim zákon dovoluje (jde o Zákon č. 427/2011 Sb.).
Z vybraných poplatků penzijní společnost hradí náklady, které jí z poskytování penzijního spoření vznikají.
Dva druhy poplatků
a) Průběžný poplatek za správu (správcovský poplatek). Je to určité procento z průměrné hodnoty tvých úspor = výše tedy závisí na tom, kolik peněz tam máš. Tento poplatek se počítá denně, ty se opět o nic nestaráš. Zjednodušeně: například jsi do penzijka dal svých 50 tisíc korun. A z těchto 50 tisíc Kč se vypočítá procento alias správcovský poplatek.
b) Poplatek za výkonnost (výkonnostní poplatek). Tady se poplatek počítá ze zhodnocení peněz. Penzijní společnosti posíláš své peníze s tím, aby je zhodnotila, což se děje převážně investováním. Výkonnostní poplatek se neplatí vždy; pouze když zhodnocení překoná určitou úroveň. Chápej ho jako odměnu pro penzijní společnost – pokud ti dobře zhodnocují tvé vklady. Takže to je win i pro tebe jakožto klienta.
Poplatek za správu už je zahrnut v poplatku za výkonnost. Tedy výkonnost, kterou ti penzijní společnosti reportují, už je zkrácena právě o poplatek za správu.
Poplatky u penzijka podle fondů
Výše poplatků se odvíjí podle druhu penzijního fondu. Do jakého fondu posíláš peníze ty, záleží na smlouvě, kterou s poskytovatelem uzavřeš.
🔎 Takže jak to funguje v praxi? Představ si, že tvůj roční výnos je 10 000 Kč (o tolik se ti zhodnotí tvé peníze). Pokud je výkonnostní poplatek 10 %, pak si penzijní společnost vezme 1000 Kč.
Alternativou k penzijku je Dlouhodobý investiční produkt (DIP). Další alternativou je investování pomocí brokera nebo roboadvisorů.
Líbil se vám článek?
Sdílejte ho.