Proč si jako freelancer šetřit na důchod?

Spoléhat se na stát, že nás v důchodovém věku pohodlně zabezpečí… Nemůžeme. Pro OSVČ to platí obzvlášť. Většina totiž odvádí minimální zálohy na sociální pojištění – a především z nich se pak důchod počítá. Vysvětlíme ti to trochu podrobněji.

V tomto článku se dozvíš:

• Jak se vlastně počítá důchod
• Proč mají OSVČ oproti zaměstnancům nižší důchod
• Jaké máš jako freelancer možnosti si na důchod šetřit

Nejdřív ti zjednodušeně vysvětlíme, jak se důchod počítá. Pak se mrkneme na to, jak to mají s důchodem OSVČ.

Jak se důchod počítá?

Říkáme rovnou, že je to dost složitý výpočet, a tak ti nebudeme motat hlavu detaily. Základem však je počet odpracovaných let a výše tvých příjmů. Proč? 👉🏼 Z příjmů totiž platíš (mimo jiné) sociální pojištění (socko), pod které spadá důchodové pojištění. A čím déle platíš – tím více státu pošleš.

Sociální pojištění je zkratkou pro Pojistné na sociální zabezpečení. Je to daň, kterou odvádíme státu – a ten z něj platí různé dávky pro občany. A to jsou například zmíněné důchody nebo pomoc lidem, kteří nemají práci.

Lidově a zjednodušeně řečeno tvá platba sociálního pojištění slouží k vyplácení důchodů. Ty státu nyní platíš, aby on mohl vyplatit důchody lidem, kteří už nepracují… A zároveň pak, jakmile budeš v důchodu ty, ti stát bude každý měsíc posílat důchod. Dá se říct, že když teď zaplatíš důchody někomu, pak je jiní zaplatí tobě = budeš na to mít nárok.

A čím více platíš na sociálním pojištění v průběhu produktivního věku (tedy ze svého příjmu posíláš platbu na sociální pojištění) 👉🏼 tím vyšší důchod ti stát přizná. Čím více do systému nyní přispíváš, tím více z něj pak dostaneš.

Takže důchod se počítá především ze:

• zaplaceného sociálního pojištění – stát se koukne, kolik jsi za celý svůj život zaplatil/a
• počtu odpracovaných let (čím déle pracuješ, tím více jsi na socku zaplatil/a)

OSVČ vs. zaměstnanci – jak platí sociální pojištění?

Rovnou si uděláme ilustrační srovnání. OSVČ si každý měsíc fakturuje kolem 50 tisíc Kč. Proto platí minimální měsíční zálohu na sociálním pojištění 4 759 Kč.

Teď zaměstnanec, jehož hrubá (měsíční) mzda je 50 tisíc Kč:

• on sám odvede státu 3 550 Kč na sociálním (strhává se mu z hrubé mzdy),
• PLUS jeho zaměstnavatel odvede na sociálním 12 401 Kč,
• tedy za jednoho zaměstnance stát získá téměř 15 951 Kč (❌ od OSVČ mu přijde o 11 192 Kč méně).

Když jsi zaměstnaný/á, sociální pojištění je „dvojí" – jednak se strhává z tvé hrubé mzdy, ale také jej platí tvůj zaměstnavatel.

A ty už víš, že výše důchodu závisí na tom, kolik za svůj pracovní život do sociálního systému státu přispěješ. Jak vidíš, OSVČ do systému přispívají méně jak zaměstnanec (za kterého platí i zaměstnavatel). Tedy odtud vítr vane alias tady je hlavní příčina, proč OSVČ mívá nižší důchod.

Pohled do kalkulačky ČSSZ

Představme si OSVČ, který platí minimální sociální zálohy. A teď ho zajímá, kolik že bude mít důchod? A tak jde na web České správy sociálního zabezpečení, kde si můžeš i ty vyzkoušet kalkulačku. Ta ti ukáže, s jakým cca důchodem můžeš počítat. Co vidí OSVČ, který si platí minimální zálohy?

😳 9 800 Kč měsíční důchod (v dnešních penězích)

Uchhhh. Představ si, že máš na jeden měsíc necelých 10k. A z nich platíš všechno – jídlo, možná nájem, oblečení, léky, zábavu, … Not too much, right?

Takže co si z toho vzít?

• OSVČ přispívají do systému sociálního pojištění méně jak zaměstnanci – jejich důchod je proto nižší.
• Takže ti nezbývá než se připravovat na důchod po vlastní ose – připravit si finanční rezervu, ze které budeš postupně čerpat.

✨ Know-how v tomto článku nám dodal Conseq ZaVodou.